Nemusíte stát na stupních vítězů.
Někdy stačí volné odpoledne. Známé místo, pár přátel a chvíle, kdy telefon zůstane v kapse. Na střelnici má každý svůj rytmus. Někdo se chce zlepšovat, jiný si užívá soustředění a čas věnovaný něčemu, co ho baví.
A potom přijde obyčejné posezení, káva a rozhovor, který se protáhne. Právě pro tyhle chvíle se také vracíme. Vztah ke střelbě se neměří počtem medailí.







